Hory ČR

V České republice jsou dvě horské soustavy, Český masiv a Karpatská soustava. Dělící linie Karvinná - Znojmo. Od této linie na západ je Český masiv a na východ je Karpatská soustava.Český masiv vzikl hercynsým vrásněním, Karpatská soustava vrásněním alpinským. Hescynské vrásnění bylo v prvovohorách, alpinské ve třetihorách.

POHOŘÍ ČESKÉHO MASIVU

prvohory

Smrčiny (Háj - 758 m n.m.)

Krušné hory (Klínovec - 1244 m n.m.)

Lužické hory (Luž - 793 m n.m.)

Jizerské hory (Smrk - 1124 m n.m.)

Krkonoše (Sněžka - 1602 m n.m.)

Orlické hory (Velká Deštná - 1115 m n.m.)

Králický Sněžník (Králický Sněžník není pohoří, ale jedna hora - 1423 m n.m.)

Rychlebské hory (Smrk - 1125 m n.m.)

Hrubý Jeseník (Praděd - 1491 m n.m.)

Nízký Jeseník (Slunečná - 800 m n.m.)

Oderské vrchy (Fidlův kopec - 680 m n.m.)

Český les (Čerchov - 1042 m n.m.)

Šumava (Plechý /jen na území ČR/ - 1378m n. m.; Grosser Arber /Německo/ - 1457 m n.m.)

Novohradské hory (Kamenec - 1072 m n.m.)

Českomoravská vrchovina (Devět skal - 836 m n. m.)

Brdy (Tok - 865 m n.m.)

Plzeňská pahorkatina (Švihov - 828 m n.m.)

Výše uvedené pohoří vznikly v prvohorách

druhohory

V druhohorách bylo na území Česka moře. V moři se usazovaly vápence(CaCO₃) a křídy. Nad tím se usazovaly pískovce.

třetihory

Železné hory (Pěšava - 697 m n.m.)

Dále vznikala sopečná pohoří :

České středohodoří (Milešovka - 837 m n.m.)

Doupovské hory (Hradiště - 933 m n.m.)

Karlovarská vrchovina (Lesný - 983 m n.m.)

Říp (455 m n.m.)

Kunětická hora (295 m n.m.)

Komorní hůrka (503 m n.m.)

Trosky (488 m n.m.)

Pánve :

Českobuďejovická

Třeboňská

Plzeňská

Pražská kotlina

čtvrtohory

Ve čtvrtohorách se střídala období ledová (glaciály) a meziledová (interglaciály). Pevninský ledovec ze severni Evroyse na území ČR dostal jen do Slezska (bludné kameny). Ve vyšších pohořích se vytvářely horské ledovce, které vymodelovaly úbočí hor pomocí tzv. ledovcových kotlů (karů). Např. Krkonoše - Obří důl. Na Šumavě vznikla jezera - Černé, Čertovo, Plešné, Přášilské a Laka.

Nížiny :

Polabská nížina (Polabí)

Dolní povltaví

Poohří

Hornomoravský úval

Dyjsko-svratecký úval

POHOŘÍ KARPATSKÉ SOUSTAVY

Ve druhohorách se usazuje vápenec a ve třetihorách na něj písky.. Na konci třetihor se terén zvedá a oba materiály se dostávají na povrch.

Pískovcová pohoří = flyše

Vápencová pohoří = bradla

Flyše :

Moravsko-slezské Beskydy (Lysá hora - 1323 m n.m.)

Javorníky (Velký Javorník - 1071 m n.m.)

Vsetínské vrchy (Vysoká - 1024 m n.m.)

Vizovické vrchy (Klášťov - 753 m n.m.)

Hostýnské vrchy (Kelčský Javorník - 864 m n.m.)

Bradla :

Pavlovské vrchy (Děvín - 550 m n.m.)

Bílé Karpaty (Velká Javořina - 970 m n.m.)

Chřiby (Brdo - 587 m n.m.)